K předposlednímu mači sezóny proti Bongo Bongo na Děkance jsme se
sešli nesešli v počtu šesti, s Vokyčem v řadách. Chtěli jsme
vrátit Bongům porážku 3:1 v taktéž desátém kole minulé sezóny, která nám
vzala z rukou postupový mečbol. Jelikož jsme byli bez střídání, venku bylo
vedro a my už nejsme nejmladší, vydrželi jsme s běhavým a fotbalovým sokem
sekundovat pouze poločas, který jsme prohráli 1:2. Od začátku nám moc nepůjčili
míč a my jsme hráli zatažení, čekajíce na nějaký break. K tomu jsme se moc
nedostali, spíše jsme koukali, jak nám obtesávají svatyni a jak Johnny s vypětím
všech sil likviduje jednu šanci za druhou. Nebude překvapením, když řeknu, že
jsme inkasovali první. Na tuto ránu jsme ještě dokázali Pímou po Lukiho autu a
hezké indivindi akci srovnat. Pomalu jsme se dostávali do hry, vzadu to tmelili
Kuri s Vokym a pokoušeli se akce zastavovat už kousek za půlkou, což se
docela dařilo. Jednou jedinkrát se Kuri odvážil dopředu, hezky si narazil s Pímou
a vypálil pumelici, kterou ale golman vyrazil a byl z toho break,
uklizenej mezi Johnnyho halapartny. Krutý trest a do kabin jsme šli vyšťavení a
unavení, bez pití, za stavu 1:2.
Jestli jsme měli nějaké iluze na drama, pak nám je vzali BongBongští hned
ve druhé minutě, kdy se štírek po autu u naší brány proháčkoval přes tři hráče
a napálil to na zadní 1:3.
Pak si hrál na beku Kuri s míčem moc dlouho, posral to a dva útočící
hráči to ztrestali na 1:4 a to byl asi konec nadějí.
Jiskřičku vykřesal Luki, který po ťukecu Čermi – Píma, vtipně tečoval
střelu druhého jmenovaného přesně k tyči na 2:4.
Jásali jsme zhruba 7 sekund, to když soupeř rozehrál, pár narážeček a dával
do prázdný 2:5. To bylo suchý a soupeř už dohrával v euforii. Kuri se zase
vytáh na roh, zase se to nějak debilně odrazilo a zase to dali až do prázdný 2:6.
Vrchol byl gól na 2:7, kterej jsme dostali z půlky hlavou. Odraženej
skákavej míč – Johnny vyběh, ale byl tam o sekundu pozdě a útočník na hranici
sebeobětování hlavou procedil až do brány a dovršil tím tak svůj minimálně
hetrik.
Na šaškování v šesti bez střídání asi nikdo nemáme náladu. Proto jsem
týden před posledním zápasem, který nás měl čekat v pondělí obeslal s dotazem
na účast. Z různých důvodů, zranění, služebka, dovolená nebo nejistá účast
až do poslední chvíle, jsme byli nuceni potupně polepit dvě kila pokuty a
ohlásit skreč a kontumaci 0:6 pro Ekonom, kterej jsme zatím vždycky porazili.
Žádné komentáře:
Okomentovat