Staré ztuhlé kosti, konkrétně namožené rameno stále rozhýbával Bary, Johnny s bolavým kotníkem postával v bráně a Kuri pod dresem skrýval nemilou věc v podobě pásového oparu. Hoši, todle neni žádná sranda, ale dostali jsme se do sestavového srabu, který mi nedovolil nenastoupit. A tak jsem se rozhodl vzít svůj pobyt na hřišti do vlastních rukou, ale o tom za chviličku.
Zápis k vepsání nám podala dvoumetrová lodyha v mikině české repre. Tady nám zatrnulo, poněvadž do této doby jsme se věnovali pouze soustředění na vlastní řady. Ale po shlédnutí druhé strany nám rychle došlo, že to bude hodně těžký. Soupeř bez ztráty bodu na prvním fleku, 4 vysocí, urostlí mládenci, jeden tlustej staroch a golman negolman. Ha, nikdo na střídání, alespoň to bude fér. Teda co se do počtu týče.
Do výkopu jsme nastoupili se zbytečným respektem, který záhy opadl poté, co jsme zjistili, že to zas taková sláva a kvalita na straně pražské Rumpry není. Zakousli jsme se statečně a měli více ze hry. Taktika soupeře spočívala v nakopávaných míčích na vysoké líné kolohnáty vpředu, kteří sklepávali na své stejně vysoké spoluhráče. Míč dával do pohybu zpravidla stoperský valibuk, přes kterého jsme uměli hrát. Do šancí jsme je nepouštěli a když už vyslali jednu ze svých jedovatých (to zase jó) střel, tak je Johnny Kryl. To dodeptalo modrého útočníka natolik, že když mu rozhodčí pískl aut, za kterým se hnal přes půl hřiště, poslal ho do kosočtverce, což mlaďoučký sudí s rašícím knírkem přesel s pokrovým obličejem, stejně jako sporné situace, které mu jeho kolega mával a hulákal, leč hvizd se neozval. To na druhé straně bylo víc veselo. Pálili jsme jednu za druhou, každý z nás, ale pokaždé jsme neomylně trefili toho, co stál v bráně. Dařilo se nám přehrávat a bojovností obírat o míče mladší a statnější borce, bohužel nám chybělo přesné zakončení. To se koneckonců ukazuje jako naše Achillova pata. Považte, že kromě třetího zápasu, kdy jsme sice dali 6 gólů, ale stejně nebodovali, jsme ve čtyřech zbývajících utkáních skórovali jen 7x, a to je na hanspauli málo. Kolikrát už nám chybělo dát první nebo rozdílový gól. A tak to dopadlo tak, že góla dala Rumpra. Na dlouhý míč si vyběhl Johnny, jenomže ten mu na rohu vápna vypadl ke Kurimu. Ten nechtěl bezhlavě zakopnout, ale měl, protože o míč přišel. Po přetahování se o míč, vypálil levák směrem do rohu. Jenže bylo to taková prda, které v trajektorii stála útočníkova noha, že se míč od ní odrazil přesně za záda Johnyova 0:1.
Zoufale jsme tlačili dál a vyplatilo se. Chvíli před půlí po hezké akci vedené středem přes Zuba, který dal vtipně do lajny na Zdenu, který milimetrově našel Fílu, který také milimetrově z dvou metrů uklidil do šibenice a prosadil se tak poprvé v dresu SB (respektive v šedivém tričku). 1:1.
Vo půli nebylo co vymejšlet, cílem bylo co nejdéle vydržet fyzicky, protož psychicky jsme na ně měli. Bohužel hned ve druhé minutě druhé půle se dostal poskakující nakopnutý míč do našeho vápna hned ke dvěma velikánům a každý z nich ten balon protečoval haluzí až do brány. 1:2. Byli jsme docela dole a hned za chvíli nás nachytali znovu a hráč upaloval sám na Johnnyho. Za ním se vydal Kuri a protože útočník chytře a nečekaně zpomalil, Kuriho ho za žlutou kartu povalil. Pomalu jsme se rozkoukávali, ale Kuri neseřídil mířidla a místo placky volil nárt vedle z dobré pozice ve středu. Hra plynula do 41. minuty, kdy se to stalo. Levák postupoval na posledního Kuriho naznačil střelu levou, na kterou si to celej zápas dával, ale na poslední chvíli to stáhnul do protipohybu na pravou a do středu, kam Kuri už jen stačil vytrčit nohu, do které si samozřejmě naběh. Míč šel daleko pryč, tak upad. Faul se pískal hned. Na žlutou jsme čekali asi dvě minuty. Takovou dobu trvalo tomu starýmu pupkáčovi, než mladýho rozhodčího natolik zdeptal, že ke mě přišel a vytasil mi druhou žlutou a červenou. Od této doby mám tak tři minuty okno. Z neoficiálních zdrojů plyne, že byl vysypán arzenál nadávek, který dopadl na každého, kdo mi přišel do cesty. Zvlášť po rychlé kontrole zápisu a zjištění, že jí tam fakt to hovado napsalo. A já měl za to, že jsem sudímu pravil, že to bylo velice necitlivé rozhodnutí, které poškodí celou následující hru, jestli se nechce ještě domluvit se soupeři, zda bych nemohl ještě dále v poli pokračovat. Dorostenci v mikinách reprezentace si vymohli hrát proti pěti zdecimovaným a unaveným fotrům, všechna čest. Jeden z nich to teda ještě zkoušel na to, že nebude hrát, aby to jako bylo 4 na 4. Tak s tím jsme ho poslali do prdele. Zvlášť potom, co pupkáč z trestňáku prostřelil zeď i Johnnyho 1:3. Z rozehry si Zdena vzal míč, běžel s ním k lajně a dvakrát naznačil na pomezního bombu. Vybral si ho proto, že právě na jeho verdikt se hlavní při volbě rudé karty odvolal. Hlavní přiběhl s rukou v kapse, ale pud sebezáchovy mu druhou červenou vytasit nedovolil.
Co se ve zbytku zápasu nestalo. Kdo by čekal, že nás rozsekají na cucky a smlsnou si, se mýlil. Pravdou je, že Johnny začal čarovat, zamknul bránu a doháněl útočící hráče k slzám, ale co se musí ocenit, je hra zbylých bonelláckých borců, kteří nesložili zbraně a zejména Zdéna z nich několikrát udělal nazdárky a mohl dvakrát skórovat, stejně jako se do dobré pozice dostal Bary a v poslední minutě do tutovky Fíla. Už nám to tam nespadlo, ale torzu Bonelly, zbylému od 41. minuty je třeba vyseknout poklonu.
Pánové, příští týden je reprezentační přestávka. Máme volno. Přijde vhod. Každý si vylíže svoje rány. Jsou tam tři kotníky, jeden pásák, jedno rameno a stehno. Vrátíme se v plný síle a to vám povidám, my těch zbylejch šest mačů vyhrajeme. No je to ták?
Další utkání v pondělí 23. 10. proti Útlumu v Běchovicích v 19:15. Pozor: adresa je Richtrova 536. Hrát se smí max. v turfách.
Sestava: Johnny (G), Kuri (C), Bary, Zub, Zdena, Fíla
Góly: Fíla
Asistence: Zdena
Statistiky zde:
Samson Bonella Branky Body
Samson Bonella Branky Body
Žádné komentáře:
Okomentovat