Jak jste si jistě všimli, kadence jednoho reportu na zápas, jako tomu bylo v minulých letech, kdy moje spisovatelské střevo plodilo sáhodlouhé rozbory a rozebíralo strategie a hlavní události jednotlivých klání zleva, zprava do nejmenšího detailu a kde dlouhá souvětí nebrala konce….e co jsem to… jo, tak to už se nekoná. Proč? Protože čas je jenom jeden, nedá se vrátit, nedá se koupit a když si mám vybrat mezi tím hodinu psát, aby vás to počtení bavilo a nebo místo toho hodinu spát, volím sobecky bé. Sorry jako.
Přesto si nemyslete, že na vás, milí čtenáři, nemyslím a tak vytahuji právě teď a tady ve vlaku do HK trumfové eso a píšu tyto řádky. Todle se bude opakovat v případech výjimečných událostí a úspěchů týmu, za kterej chceme všichni hrát, našeho klubu z hanspaulkově nejstarších, Samson Bonella.
Koukal jsem totiž právě do svých dostupných análů, které jsou všem k nahlédnutí po kliknutí na tento odkaz: https://docs.google.com/.../1DwRRj0a45TYsuBMzLUTb.../edit...
a zjistil, že tři první kola jsme nevyhráli dobrých 10 sezon. Konkrétně posledně na jaře 2015, a to je myslím hodno zaznamenání. Vono se to jako nepovedlo ani teď, ale to je jedno.
Jak se to seběhlo? Čti dál.
Po nejdelší sezóně v dějinách hanspaule, která trvala celý rok, způsobené bezprecedentní pandemií Covid-19, jsme se všichni natěšení sešli druhý zářiový týden na domácím place v Záběhlicích a na zteč vyzvali klub AG Team, který v minulé sezóně postoupil z pětky ze druhého místa. Byl tak zvyklý vyhrávat. A fakt, že se hned na první zápas nesešel a dostal kontumačně tyto borce ještě více vydráždil a tak přijeli na náš plac vedle potoku Boťaru řádně nažhaveni. Zde si jen dovoluji podotknout mazácké manažerské schopnosti a vyjednání posunutí startu pro Bonellku o týden později, aby se všichni vrátili z dovolených a bylo nás dost. To jsem ještě nevěděl, že Miky jede na dovolenou třetí a čtvrtý zářijový týden, supr a díky moc. Konec vsuvky.
Zápas jsme vedli vcelku v naší režii, ale v první půli jsme vyhořeli v koncovce. Tyč zvonila na naší, ale i soupeřově straně a golman ágéček tam vytáh pár čarodějnejch šadautů. Neprosadili jsme se, za to soupeř hned dvakrát, půle 0:2.
Hned po změně stran jsme to protrhli, když po autu Masa na Kuriho jsem se druhý jmenovaný přepychově obtočil na vápně jako lasička a vsítil levičkou do protipohybu čaroděje 1:2. Soupeř pomalu odpadával a když něco, tak Miky. Neasi.
Co se ale dělo s naší střeleckou potencí, to jsme asi ještě nezažili. Tyč jsme dali čtyřikrát a dobrejch, jasnejch, ale tutovejch gólů nám nepochopitelně lapil jejich muž zápasu. Tady podotýkám, že ve druhý půli jsme si prosadili naše nový roteiro, lehce podhuštěný. Jak výborný to byl tah se vokázalo v 51. minutě, kdy Kuriho žudlavku levičkou po áčku kapiténa Čermiho tečoval borec do vlastní 2:2.
Dál bušíme, neprůstřelnej mnich nás ale dál deptá. Nakonec přináší ovoce to, že jsme se sešli v dobrým počtu a nepolevovali z tempa, trpělivě vydrželi až dokonce. V 56. se trefil ztracený německý syn Gusta, který nepohrdl Kuriho přihrávkou a plackou na zadní rozezněl naše hlasivky naplno 3:2. Ta samá minuta, Čermiho roh, na přední, kterej propad na zadní, kde mazácky číhal lišák Bary 4:2. A za další minutu dovršil asistenční hetrik Čermi, kterej umožnil zkompletovat Kurimu hetrik do prázdný.
Za minutu jsme rozhodli o jednoznačném výsledku 5:2 a bereme dva body za výhru.
První zápas sezóny jsme naposledy vyhráli před třema lety proti Absinthu 2:1.
Druhej mač jsme nadopovaní po minulé výhře a hlavně dobré týmové hře nastoupili zase v dobrým počtu se starým dobrým Johnnym v bráně, přišel i mladej Čermi Hráli jsme proti Felixu, kterej jsme měli před třema měsícema a dali jim 6:2. Papírově to bylo teda jasný a začalo to bejt jasný hned zkraje ve třetí dává loupák Čermi na Masa, kterej vtipně pouští a míč propadne až do brány golmana, co asi není golman. 1:0.
Mač je celkem pod kontrolou z čehož vyčnívá velice nedobrý až zlý, nepěkná věc, když se Gusta tváří v tvář golmanovi při střele dorazil a urval sval (snad to nebude urvaný - nicméně skončil) a doplatil tak na neprotažení a neuváženou střelu při rozcvičování, kdy si to načal. Držíme palečky, až je to brzy dobrý a zase běháš jak laňka na záběhlickém pažitu.
Ve dvacátý po hezký příhře Masa dává Šindy do odrytý svatyně na 2:0.
A za čtyři minuty se s chutí hrající Masner prokličkuje před bránu a ač faulovaný skóruje. Jenže sudí píská pikosekundu před tím, než míč přejde čáru a Felix brečí, že prej pískal a že neplatí ve. Tak teda píská faul na vápně a nedává ani žlutou. To Masa dostalo do správnýho varu z trestňáku dává ale naprosto cizelérsky přesně do vengloše hnus na 3:0. To je gól roku bez debat už teď. To jako vo tom žádná.
Půle a klíd.
No a v sedmý sekundě druhý půle jsme druhý, respektive Kuri je druhej a nechává trestuhodně za sebou útočníka, kterej dává na přední tyč na 1:3 a je veseleji. Až do konce zápasu to je vo tom, jestli dá soupeř kontaktní nebo to potvrdíme. To se nám daří až v 53. perfektně až učebnicově zahraným signálem značky „Čmaňa“, kdy Losy našel na zadní autem Kuriho a ten z voleja dává na zadní na 4:1.
Asi už jsme si řekli, že je to hotový a z takový holomajzny u lajny, kdy síly už docházely, se míč vykutálel někam na zadní vápno a vracející Losy si ho tam vsítil jako tehdá ten Japonec na olympiádě v hokeji. 4:2
Pak jsme měli ještě pár dobrejch šancí, Šindy pálil do odkrytý branky, kdy to chyt obránce zádama (to už bylo vlastně dřív) no a pak Kuri po jasný nahrávce Čermiho dává plackou na rohovej praporek, odkud vrací Maso před prázdnou a Kuri z metru dává do břevna.
V poslední minutě vytahuje zákrok večera Johnny a chytá tutovici obličejem. Tady to smrdělo, že i jasnej zápas jde zdramatizovat, ale nakonec jsme si to pohlídali a vyhráli i druhej podzimní zápas. Dobrá práce.
První dva zápasy sezóny jsme naposledy vyhráli před čtyřma lety proti Kolouškům 3:1 a Bronxu KKK 2:1.
No a ve třetím kole proti proseckým Palmeiras jsme vyrukovali s Masovou posilou Myškinem, bomberem z Admiry ročník 2003, kterej se ukázal ve velmi dobrým světle. Hele rychlej, technickej, běhavej, střela krátká suchá, přesně ten typ, co nás tak často školí v některých zápasech. Supr akvizice a vono to pude. Chyběli zranění oba Čermiové a Gusta. Tudle sezónu neni, jak známo, Liberečák Vacha a kwoleňák Kwolinho.
Nemastnej neslanej soupeř, takovej, kterýmu bys před zápasem řek, že dáš bůra v suchym. A taky, že bychom ho dali, kdyby tam neměli golmana s velkym G, prej ze Žižkova - dorost tipuju. Ten měl ale úplně všechno - jak Kuba zkušeným okem ostříleného harcovníka poznamenal: „Ten vole anticipuje, kam to pude ještě předtim než vystřelíme.“ Dal jsem si rychle do googlu,co znamená „anticipuje“ a pak řek: „Jo.“ Ten frajer skočil tam kam ta střela za sekundu poletí. Takhle nám všem chyt všechno, párkrát i na čáře. Nešlo to prostě dát. A to ani Maso z penauty, kterou poslal jako Bejčhem nebo Roberto Baggio v devadesátom čtvrtom nad. Připisujeme to papíráku soupeře, se kterým jsme hráli. Druhá půle byla klasika Roteiro. A pak se stal zázrak, když Maso z boku vystřelil a Bary to procedil z dorážky. Vedli jsme teda v půli 1:0. Johnny tam v klidu a pečlivě kryl jakoukoli neplechu, ale moc práce neměl.
Palmy to celkem brousili a na druhou stranu neuměli přijmout a řvali bolestí a taky na rozhodčího, čemuž se upřímně řečeno nedalo divit. Hlavního dobře známe, s tím není kloudná řeč, je to čirá bezmoc proti demenci. Druhej frajer, reinkarnace Jirky Káry po deseti letech rehabu. Celkově spolu působili jako Pergl a Kudrnáč v Doremi ve. Kdybychom šli do důsledku, tak Palmeiras měli dohrávat o dva méně. Za penautu, kdy Kurimu zmařili rukou střelu po Čmaňovi, jako přes kopírák z minulýho zápasu. A po druhý, kdy jej dvakrát a hodně moc nahlas frajer častoval slovy. Di už do p**i ty kund*. 
No nic, bušili jsme ale ne a prostě ne to tam spadnout. Jeden z bezpočtu brejků Kuri zakončuje velice těsně vedle tyče. Střídáme zrovna když soupeř vyhodil až na naše vápno, kde se útočník obmotal kolem Baryho a špičičkou vyrovnal na 1:1. To byla asi padesátá minuta. Cejtili jsme, že je to ztráta bodu a dali jsme všechno do útoku. Zase pár čarodějnejch zákroků s vrcholem po rohu na zadní, kde losy pálí z dvou metrů z voleje a von bokem u tyče blokuje. No a aby toho nebylo málo, jejich jedinej hráč, kapitán vepředu v pádu bouchnul z dvanácti metrů do míče, Johnny to neviděl a vono to padlo přesně k tyči? To jsme byli hodně daun, páč do konce byly 2 minuty.
Myškin ješt pálil z boku vysoko nad a nám zbývalo 30 sekund a soupeř rozehrával. Nevim, jak se to dostalo k Myškinovi na půli, každopádně mi to dal doleva, já si to kop k rohu, bek mě podcenil a já z posledních sil v pádu levičkou nějak nesmyslně našel Šindyho metr před prázdnou. Co myslíte? Ten frajer to zase chyt, ale dvacet čísel za čárou. Pískej konec a 2:2. Smůla se štěstíčkem na závěr. Bod berem.
Přátelé, pokud jste dočetli až sem, za což vám děkuji, tak vězte, že více než 5 bodů po prvních třech kolech (konkrétně 6), jsme měli pouze v první sezóně pod manažerským vedením mé maličkosti, a to na JAŘE 2015. A to je důvod k oslavě. Jdeme dál, od zápasu k zápasu a příště Víťazný február, kterýmu se teď daří a kterej jsme nedávno šmikli s přehledem.
Pome Bonella, go!
PS Výsledky, tabulka, tady.
Žádné komentáře:
Okomentovat