Nastoupili jsme v devíti, když chyběli oba Čermi a obě zraněné posily Vachy a Zdena. Na první zápas dorazili Johnny do brány a Fáfa do útoku, kde hrál s Losym, kterej už byl zpátky po pražským halfmaratonu vyběhat únavu na plac. Zadek řešili Gusta, Bary, Pavel, střed Píma, kterej dorazil rovnou z veteránů, Kuri a Pórky.
První poločas jsme měli naprosto ve své režii. Hráli jsme svižně, technicky dobře a soupeř nás zastavoval jen za cenu faulů. Záhy jsme nabyli dojmu, že tydle musíme šmiknout, protože to byl takovej nemastnej neslanej tým, navíc vzádu si moc věřili a kupili chyby. Většinou, když si todle po pár prvních minutách řekneme, tak to je v prdeli. Viz zápas s Ukrajincema nebo s Hoblinou Jižák. Nebýt jejich golmana negolmana, kterýho jsme dvakrát nejdřív Gustou po rohu a Kurim osamoceným na vápně nabombili do náruče a nebýt smoly, která nám při závaru nedovolila ani na pětkrát dostat míč přes obětavé beky do brány (tady to pěkně rozpoutal volejíčkem Losy po Kuriho loupnutí za obranu), bylo by to klidně tři nula. Losy pak v úniku hledal Lukiho, který jen těsně nedoběhl před odkrytou brankou. Gusta v dobré pozici pálil jen do nohou obtloustlého beka. Věděli jsme, že gól je na spadnutí a vzal to na sebe Píma, který vycítil slabinu u soupeřova beka, který si hrál s míčem na posledním tak dlouho, že o něj přišel a Píma nás bodýlkem na zadní dostal do vedení. 1:0. Jak už jsem psal, nic extra se nedělo, ze strany soupeře nepřišlo v první půli nic a tak jsme hájili hubené vedení.
Řekli jsme si, že to musíme rychlejc točit, že je nás dost a máme víc. Ale ve druhý půli, jako když utne. Nějak jsme si po zápase nedokázali vysvětlit, co se stalo. Nejspíš nám došla pára, ale spíš jsme se přizpůsobili soupeřově jalové hře, taky nás hlodalo, že nedokážeme odskočit na klidný dvoubrankový náskok, prostě a jednoduše, naše hra neměla s kvalitním fotbálkem nic společného. Ikdyž jsme se párkrát zasnažili a Gusta zahájil svůj pověstný únik 3 na jednoho, dal doleva na Losyho, ten na Lukiho a tomu před odkrytou brankou nějak nevyšel krok nebo co, každopádně do prázdný to šlo nad. Tady se to dá se říct lámalo, druhej gól by nás hodně uklidnil. Co mrzelo o to víc bylo, že jsme dostali druhou šanci a po pěkné příhře z lajny osamocený Bary dává pěkně po zemi, ale vedle. To byl zmar. Ještě jednou jsme zahrozili, když šel Bary z leva sám, ale prováhal přihrávku a byl z toho break. Soupeř hrál ostřeji, do těla, což pocítili Píma a oba Kuri, zejména Pavel dostal pořádnou nálož po centru ve špurtu v rohu, k našemu překvapení se nic nepískalo.
Čekali jsme, až nám teda ágéčévéčko dají góla. První hrozba přišla z trestňáku za hru na zemí, sudí tam měl pár parád, který jsme nechápali. Každopádně v dobré pozici jejich útočník, jediná kvalita na druhé straně, to kopnul pěkně, a to do spojnice a ven. Branku nakonec dalo to kopyto zezadu, který bylo osamocený na zadní tyči po autu, na dvakrát to tam přes Johnnyho dotlačil a my jsme byli zlomení. Bylo 9 minut do konce. To samý kopyto potom nějakým záhadným způsobem protlačilo přes dva naše, možná to tam kop i Bary, míč na útočníka, kterej s přehledem plackou k přední nedal Johnnymu šanci a rozhodl 5 minut před koncem na 2:1. To byla doslova druhá šance zápasu a druhej gól. Pak už jsme se nezmohli ani na žádnej nápor a nakonec mohli po třech slepených rozích tři góly, jednou nás dokonce zachránila tyč.
Takovýdle ospalý zápasy, pomalý, chudý na šance a góly, bez emocí, bez dřiny, kdy se přizpůsobíme jalový hře soupeře, známe. Ale na rozdíl od úspěšnějších sezón, jsme tentokrát nedokázali najít morál to zlomit. První půle byla dost kvalitní, smůla, že jsme nevedli větším rozdílem a škoda, že jsme ve druhý půli nedokázali dát jednu ze dvou tutovek. Bohužel jsem totálně propadli ve druhých třiceti minutách a nechali se potupně porazit. Takový porážky, když tě soupeř ničím nepřehraje a přesto se na konci raduje, se těžko koušou. Tím víc musíme ukázat naší sílu v dalším mači ve středu 19. 4. v 19:30 na Mikulovce 4 proti, řekl bych silnýmu, Ramutantu. To cca před pěti lety byli magoři z Bohnického fotbalového týmu a Čafáci vědí, co za peklo dokážou na hřišti předvést. Určitě to pude. Musíme!!! Už nemůžeme prohrát! POME!
Sestava: Johnny (G), Kuri (C), Píma, Fáfa, Bary, Luki, Gusta, Pavel, Losy
Góly: Píma
Asistence: -
Statistiky zde:
Žádné komentáře:
Okomentovat