Takhle mizernou docházku, když máme na soupisce 13 lidí, jsme si snad v týdle sezóně vybrali naposledy. Můžou za to především četná zranění. Zdena má dlouhodobý trouble s kotníkem, mladej Čermi si na tréninku zase nějak zrakvil koleno, starej Čermi se léčí z nataženého lýtka, z minulého zápasu je out Píma pro naražená žebra, totéž má Pavel, ale ten se hecnul a přišel. Gustu a Johnnyho zaneprázdnila práce a Losy je na antibioticích skrze rýmyčku a kašílek. Byli jsme rádi, že jsme to slepili aspoň na hratelnej počet, s nakřáplym Pavlem a Vachym, který nastoupil po zranění stehna a byl to tak jeho první mač v drézu SB. Nálada moc bojovná nebyla, hlavně nedostat šišku, jediný optimista byl Bary a nahlodal nás k více pozitivnímu přístupu.
Začali jsme docela zhurta a po prvním Vachyho autu na zadní Kuri přehodil vyběhnuvšího golmana, ale míč skončil bohužel jen na tyči. Zkraje jsme hráli dost zbrkle, než jsme si zvykli na to, že nám soupeř dává extrémně hodně prostoru a hraje prakticky bez napadání. Takže jsme se pomalu osmělovali, ale marně jsme hledali potřebnou kvalitu a klid ve finální fázi. Navíc jsme mutantovic golmana nadějnými střelami jen trefovali a síla na dobíhání a dorážku scházela.
Hráli jsme v kompaktním bloku, který zezadu perfektně dirigoval jak Vachy, tak rodící se golmanská hvězda Bary. Nechtěl bych na ně šest nějaký extra ódy, ale zasloužej si to. První jmenovaný se vůbec neostýchal a hned od prvních minut v novém klubu rozdával přesné barony, motal kličky a zasekávačky a pověstným naznačeným centru a stahovačkou posílal Bohnické na párek v rohlíku. Při rozcvičování sám bystrým okem odhadl naši kvalitu a konstatoval, že tady si snad i normálně přihraje :) a možná i proto hrál s velkou chutí a notně tak přispěl k našemu konečnému úspěchu v zápasu.
Druhý jmenovaný Bary se postupně rozchytával ke grandióznímu výkonu, robinzonády, vyrážení centrů i střel, hra nohou. Bezesporu tito dva borcí by se dali označit za muže zápasu víc než ostatní, kteří ale taky dřeli a bez nich bychom se kýžených bodů taky nedočkali.
Fáfa neúnavně oběhával vpředu i vzadu, Pavel to vzadu jistil skluzama a na hranici sebezapření skrze bolest žeber, do kterých několikrát v průběhu zápasu dostal. Luki se ujal dirigentské role ve středu pole a Kuri napadal, kdykoliv to bylo možné a síly se rekuperovaly. Z jednoho takového presingu ve dvacáté minutě Kuri vytěžil ze ztraceného míče u brankové čáry šanci, kterou houslemi proměnil ve vedoucí gól. Radost byla, zároveň jsme věděli, že soupeř má tři na střídání a nám můžou dojít síly. Asi každýmu v hlavě naskočilo, že budeme hodně naštvaný, když to nedopadne, že kdyby jsme se sešli v normální sestavě, s přehledem bysme Ramutanty šmikli větším rozdílem. Půle byla teda 1:0. Ale byli jsme za to rádi, nechtěl bych totiž zapomenout podotknout, co se stalo po našem vstřeleném gólu. Bary totiž slavil tak vehementně, že skončil za bránou zdravíce tribuny a hledaje zakopnutý balon. Rozhodčí ale zahájil hru a z rozehry soupeř z půlky napálil bránu napřímo. Gól. A my: Co? A voni: No gól. A Bary: Hovno, sem nebyl v bráně. A rozhodčí: Nezajímá. A my:..... Po chvílích dohadování ukázal soupeř dobrého ducha a svůj gól odvolal, kdyby trval na gólu, asi by nám nezbylo nic než to přijmout a Baryho kamenovat :).
V druhý jsme hráli udržovačku a dařilo se nám i vorážet, dvakrát kvůli téměř zraněním Fáfy, kterej si v souboji s golmanem nějak blbě šlápnul a nakonec je z toho výron a pak Luki si potočil koleno. Pro míče jsme nespěchali, soupeř celkem hru kontroloval, ale jenom po oblast cca 10 m od brány, pak byl bezzubej. My jsme zlobili z brejků podnikaných do děravé, staré, pomalejší a nemotornější obrany. Kuri v úniku trefil, jak jinak, golmana a pak ještě asi třikrát v dobrých pozicích na střelu, Luki v dobré šanci ještě hledal lépe postaveného spoluhráče a pak netrefil v pololožence bránu, Vachy po pěkném uvolnění pálí levičkou nad. Ne a ne se trafit a s postupujícím časem se smyčka soupeře začala utahovat a začal kopat. Tu nám v mysli svitla vzpomínka na celkem podobný zápas z minulého týdne, kdy jsme se podobně trápili a o vítězství i všechny body přišli v posledních pěti minutách. Pak to ale přišlo, zase dvacátá minuta poločasu, Bary dlouhým výkopem našel milimetrově vyběhnutého Vachyho, který slepil doslova na lajně a pohotovou šajtlí naservíroval před prázdnou bránu lahůdku, která se neodmítá a Luki hezky z voleje zvýšil na klidných 2:0. Posledních deset minut nás ale soupeř zatlačil a dost to smrdělo snížením. Jednou Vachy propadl na půli a pak horko těžko hasil samostatný útok soupeřovic útočníka velikosti ustřelený kotníčkový kecky. Nakonec se mu to povedlo tak, že jsme ještě vykopávali. Pak si vybral slabší chvilku i Bary a nic neřešící míč v pádu vyrážel na lajně mimo vápno rukou, což rozhodčí pískal se slovy penalta. Potom, co jsme ho vrátili zpátky na zem teda řek, že trestňák, ze kterého nic nebylo. Pak jsme trošku přiostřili Pavlem a Lukim a trochu konec to vyto..., vyšperkovali
Poslední slovo měl ale Bary, který po tečovaném nastřeleném míče, ač překonán, vytáhl těžko uvěřitelný a málo vídaný zákrok doslova ála Hašan. Semafor vytrčil za sebe, poněvadž míč už byl za ním a otočkou ho z čáry vypálil mimo tyče. To je zákrok roku, ne-li dvou. Bravo a soupeř po konci zápasu gratuloval a konstatoval, že máme poděkovat golmanovi.
Za zmínku stojí ještě to, jak Fáfa, po přihrávce Kuriho střílel z půlky pěkně do vinglu prázdné branky, do které se ale zázračně stačil teleportovat golman, který hrál v podstatě šestého hráče v poli a zabránil tak Fáfovi v prvním zářezu na střeleckou pažbu Bonelly. Pak už se jen pískal konec a my jeli s radostí a vyčerpáni domů. Bodově jsme se na soupeře dotáhli, teď už jen vyhrát zbylých 7 zápasů a jsme tam. Jdeme zápas vod zápasu. S pokorou.
Příští mač v úterý 25. 4. v 19 h na Pražačce 3. Tidle frajeři dali za tři kola 14 gólů a mají 4 body.
Sestava: Bary (G), Kuri (C), Fáfa, Luki, Pavel, Vachy
Góly: Kuri, Luki
Asistence: Luki, Vachy
Statistiky zde:
Žádné komentáře:
Okomentovat