Ve třech letos více než obvykle předcházela odjezdu organizace, balení a cestovní horečka. Ráno s novým autem na rychlou kontrolu ke známému do autoservisu, rychle domů, nabrat Káťu s Vénou, jet do Pštrosovky ke kadeřníkovi a domů hlídat a krmit plačícího syna a čekat na maminku až přijde z vlasů. Pak pokračovat v hektickém balení a konečně vyrazit nasávat festivalovou atmosféru.
Kolem druhé je již vše pomalu připraveno a já nosím věci do auta. Při první obrátce, kdy jsem vše naskládal do kufru jsem si všiml, že v levé přihrádce jsou žárovky a zimní škrabka z předchozího vehiklu. V tu samou chvíli volá Monča, že jsou s Lukášem v Krušovicích na obědě U Lípy a zda je dojedeme, budou nás totiž ve Varech doprovázet. Dal jsem si jí tedy na odposlech a během vyndavání zavazadel, abych se dostal k rezervě, kam jsem chtěl uložit proklaté žárovky, jsem jí oznamoval lehčí skluz. Hovor skončil, já jsem napakoval bagáž zpět a práskl kufrem. Ten se nedovřel. Matně byl slyšet jen zvuk praskajícího skla. V tu chvíli mnou projel mráz, když mi došlo, že v prostoru pod brzdovým světlem jsem odložil ten telefon. A věděl jsem, že blbý. Nejdřív to vypadalo na sklíčko, ale rychle jsem zjistil, že z tohodle iPhonu už si nikam nezavolám. Je z něj iPhoneV a následující dvě hodiny řešíme, kdy, kde, jak a za kolik dostanu nový. Cestou se musíme stavit v T-Mobilu pro redukci na micro SIM, budu totiž používat Káti starý Samsung, který skoro ani neumím odemknout, natož s ním zacházet. Pak do Applu, kde mi za týden dají za deset tisíc nový. Nakonec vyrážíme o dvě hodiny později, v 5 h, v době největší špičky, kdy lufťáci razí na prodloužený víkend, po karlovarský dvouproudovce. Lepší start letošní dovolené jsme si nemohli přát. Loni v Rakousku pokuta za 3500 Kč, letos mínus 9, co bude příští rok radši ani nevědět. Ale co, nakonec jsou to jenom věci.
Po příjezdu do Varů stavíme u Zítkovic hotelu Tusculum, kde dostáváme pokoj ve třetím patře, kam se Káťa žene s Vénou na kojení a já mám pár otoček s kuframa a všema možnýma serepetičkama, co s sebou táhneme. Přichází Monča s Lukášem, kterým ve srandě s pokřiveným úsměvem líčím, co se mi přihodilo, a že jsem to udělal schválně, abych měl poklidnou dovolenou bez technologií (ta druhá část se nakonec potvrdila).Po koupání vyrážíme s kočíkem na první karlovarskou procházku do šumu kolonády. Doprava až k hotelu Pupp a vyhlížíme, kde si dát něco málo k snědku a pivu. Bohužel, to něco málo nacházíme až před desátou ve stanu České televize, kde si dávám teriyaki nudlovej salát s kachními prsy, Káťa nemůže bezlepkově jinak než Cézar, dotlačuju to chlebíčkem s šunkou od kosti, hořčicí a křenem, pití je teplé, a tak ho nebereme. Nutno říct, že jídlo se fakt povidlo. Dělají i burgry, ale fronta nás odradila. Piva jsme se také nedočkali díky nějaké poruše a tak jsme šli zase o dům dál s teď už spícím Vendou.
Nakonec kupuju dvě vychlazený u Vietnamce, Monča bere láhev Britu, který s Lukášem budou lámat na koncertu Lucie u Thermalu, u rozcestníku na kolonádě se rozdělujeme no a míříme zpět na pokoj.
Zatímco Káťa ještě jednou kojí, já se se sklenkou šumivého vína kochám na balkónku ohňostrojem oslavujícím ono významné padesáté karlovarské jubileum. Happy anniVARYsary! Pak se připojí i Káťa, popíjíme a povídáme za vzdálených zvuků známých songů Lucie.
Žádné komentáře:
Okomentovat