Bez budíku jak rybičky v 9:30 h, v jedenáct odjezd do Thessaloniki (čti Soluně). Po lehkém úletu poslechem Orlíku cesta pokračuje hladce. Prohlídka města dle průvodce, jak jinak, v největším vedru. Luki nás dobře dostal do Kástra (pevnost), ukecal alespoň na 5 minut, poněvadž je tu rekonstrukce a zavřeno. Obchody, cukrárny, Bílá věž – tady nás vytočily paní za kasou, byly to gumy. Platili jsme full charge za 20minutovou prohlídku, bez anglických popisků. Jíme kousek od věže, kde se číšník okrádá o 3 EUR a ještě k tomu máme gyros zdarma. Obtěžuje nás trochu jeden černoch, kterej navazuje Kátě na ruku náramek a pak za něj chce samozřejmě lóve. Trh je zážitek smradu, bordelu a hluku, ale má něco do sebe.
Konečně jdeme k autu, je nesnesitelné vedro. Prohlídka nám trvala 6 hodin. Nakupujeme piptí v Lidlu a jedeme do Sarti, hotelu Stefánia. Po cestě potkáváme auto se spícímdítětem pod zadním oknem a taky posloucháme Jacksona, Káťa se probouzí a povídá: „To je co song, to pecka.“ To je best offka víš… J
V Sarti se ubytováváme, vybalujeme stylem čtyřikrát do auta a pak za odměnu koupačka v bazénu. K+V jdou skouknout pláž. Večer dáváme párečky, rekapitulujeme den, hrajeme prší. Monča blije a postel vrže.
Žádné komentáře:
Okomentovat