13. den: Ljubljana

Vstávám na osmou, protože chci být z práce dřív „doma“. V půl 9 jdu na snídani, Káťa doráží po 15ti minutách a pak mi, když jsem na evalu, píše, jak tam všechno snědla – šest paprik, pět rajčátek, jabrko, nektarinku, dvě porce tuňáka, dvakrát Cottage, dvě porce vajíček, 6 plátků sýra, 5 chlebů, med, marmeládu, máslíčko, tři fresh džusy, konev sypaného čaje, červenej meloun, pět plátků oranžovýho melounu, dvě kiwi, 6 kuliček hroznového vína (!?!). Snídaně tu jsou opravdu královské.

Na evalu vše probíhá v pohodě, místní frančízant Iztok je skvělej. Káťa doráží do Subway na Dunajske cestě na tuňákovej salát, bez glutenu, já mám review se Sandwich artiskou a Iztokem, a pak jí beru na exkurzi po restauraci a zázemí. Pak nás Iztok hází na hotel, kde hoďku do šesti odpočíváme a pak s ním zase máme sraz a jdeme na procházku centrem.

Při konverzaci se symbolicky vracíme k začátku našeho výletu a zjišťujeme, že předevčírem na Bledu vylovili 2,8 m dlouhého sumce. Pro trofej tuto 70ti letou rybu zabili. Navštěvujeme Open kitchen, což je vlevo od tří mostů směrem do starého města.Desítky stánků, kde dělají kuchyni z celého světa, ne zrovna levně, ne zrovna velké porce, ale je tu narváno a jídlo je skvělé. Vyhrává Argentino, panenka je strašně dobrá. Taky dáváme závitky, raw kuličku a pívo a víno, parádní akce, u nás zatím není k vidění, alespoň ne ve frekvenci každý pátek během léta. V okolí hraje na náměstích živá hudba a hodně to žije. Procházíme se po nábřeží a pak starým městem, všechno je tu hrozně blízko a centrum lze projít za půl hodiny. S Iztokem se loučíme v 8 a pak si jdeme ještě na chvíli sednout do centra, abychom se pomalu s Lublaní rozloučili a šli na pokoj balit, protože ráno brzo vstáváme a chceme se pořádně vyspat. V Hradci chceme být co nejdříve, bude to trvat 8 hodin plus zastávky a krátká návštěva Mariboru.