Ráno jedeme, někteří ještě pěkně ztuktukovaní, na
devítku do Tangaly, kde nakoupíme všechny dárky a suvenýry. To znamená ještě
jednou podstoupit anabázi v bance, která teď trvá ještě déle než poprvé,
mimo jiné proto, že jsme opět naivně stály frontu, kterou tu neznají.
V obchůdku kupujeme vše od vyřezávaného zboží, přes čaje a koření, po oblečení.
Nechybí pohledy, které odpoledne napíšeme a dáme poslat Chanakovi – známka
stojí necelé 4 Kč. Ještě se stavujeme pro pár pochutin a Arak do krámu. Ještě
zmínka o srílanské přezaměstnanosti. Jeden člověk tu otevírá dveře, další váží
zboží, další prodává a další balí věci do tašky. Na všechno je tu třeba víc
lidí a víc času.
Ještě na skok k čanakům domů, kde potkáváme
ségru i mamku třinácti dětí, které by jako z oka Channakovi vypadly.
Dostává se nám pohoštění v podobě ovoce a zákusků, porozhlížíme se po
zahradě, kde jsou v kotcích tři psi a v nádržce děsivá ryba coby
domácí mazlíček.
 |
| Dělej, že je to strašně dobrý, Mončo? |
 |
| U Channaků |
 |
Mrs. Channaková
|
Máme vše a užíváme si poslední den na pláži a
poslední koupačku v Indickém oceánu. Balení je, vzhledem k množství
nakoupených ájurvéd, suvenýrů, flašek a koření velký oříšek, ale nakonec se to
samozřejmě povede. Sousední děti obdarováváme bonbony, o které se div
nepoprali. Když to Zůza vidí, tak jim dává i kradenou deku z ČSA, zbytek
brambor a cibule, mají z toho Vánoce. Chanaka nese Vencovi mačetu, kterou
si objednal, stojí 30 Kč.
K večeru prohlížíme fotky a dojídáme jídlo ze
včerejší Čanakovy večeře. Přijíždí pan Hanzálek, majitel chatek
s manželkou a dcerou. Dáváme dva rozlučkové panáky a získáváme během
krátké chvíle velké množství informací o tom, jak se potýkali
s rekonstrukcí, jak to tu chodí, co je dobré vidět atd.
V půl desáté vyrážíme na letiště. Řídí bývalý
řidič autobusu, tentýž, se kterým jsme jeli na výlet do Haputale. Je vidět, že
dostal pojeb a jede relativně pomalu a v klidu. Vydrželo mu to asi hodinu
a zbytek už jede po svém. Na dálnici téměř usíná, dává další betel a frčí si.
Monča se Zůzou drží stráž, abychom do Colomba vůbec dojeli.
Žádné komentáře:
Okomentovat