Balíme palatku (stan) a deme k móři, něco nám našeptává, že dnes bude dost horko. Po nalezení flíčku na kamenité pláži Gonio ale zjišťujeme, že fouká vítr a dělají se vlny, což je balzám pro naše oči. Nemusíme shánět slunečník a ještě si zablbneme. Máka hledá záchod, tak čekáme, s čím přijde, abychom se taky vyprázdnili. Poradí nám jeden co nesplachuje, tak kucí jdou. První de Zbych. Vychází s pokerfacem: „Musíme ihned do prdele, hrozně sem to tam zřídil.” Kuri, kterýho už svírá křeč se zřetelně ptá: „Je tam papír.“ „Jo“, rozhodně odvětí Zbych. Kuri vidí spoušť a shledává, že po papíru se asi slehla zem. Sviňskym krokem mizí a povidá nasraně Zbyškovi: „Dyť tam žádnej papír neni vole!“ „Ses neptal.“ No comment.
Musíme jít píchnout jedno do restošky ze včera, aby se Kuri uvolnil, psychicky a hlavně fyzicky na splachovacím turkovi.
Válíme se a pečeme se na pláži, což Saša po čtyřech hodinách nevydržela, a že přej jdeme na pivo, čímž balzamuje klukům uši. Jde jen Kuri, do týdle doby zabranej do četby mafiánů ve speciálu epocha. Máka se Zbychem doráží za půl hoďky, že by romantická chvilka?
Jedeme najít pěknou pláž pod stromy, co jsme viděli cestou do Batumi. Jmenuje se Kobuleti, flek pod vzrostlými listnáči přímo na pláži nacházíme po páté hodině. Kuri se de vykoupat a vyválet na pláž, kde si čte, zatímco ostatní voráží pod stromama.
Vaříme poslední várku těstovin a dolokáváme demižon z Ureki. Na příšerný víno používáme jako ředidlo Pepsi. A ne ledajakou, rovnou lightku, kterou Zbych koupil. Kuri ho při tomto zcestném výběru důrazně upozorňoval, že jde o lightku, Zbych ale, že o ničem neví. Zjišťujeme fakt, že Zbychův sluch vypovídá službu jak při vypjatých, tak při rutinních situacích, prostě něco nesecvakne. Od této chvíle se při řešení důležitých věcí Zbycha vždycky pro jistotu ptáme pětkrát.
Holky mizí na půl hodiny a vrací se se třema litry domácího chlazenýho vína, musí se mu přijít na chuť. Kluci mezi tím staví stan, pro jistotu, páč plánujeme spát pod širákem.
Když se nalokaný chystáme spát, blíží se k nám tři postavy s baterkou a nám tuhne krev v žilách. Týpci povídají, že jsou od policie, nemají ale uniformy. Uklidní nás průkaz, který nám jeden z nich vokazuje. Stejně to ale nemusí nic znamenat, a tak máme pořád trochu stáhlý půlky. Představuje se a říká, že když bude problém, máme zavolat policii 022 a on to vyřeší. Upozorňují nás, že máme zakrýt mašinu (zavřít auto) a ze stanu vyndat důležitý věci. Jezdí sem hodně turistů z Arménie a Ázerbajdžánu, tak pro jistotu, aby se nic nestalo. Napůl rusky napůl anglicky a česky, rukama a nohama kecáme asi půl hodiny. Holky, který se dnešní večer nalokaly víc než obvykle hovoří více, klasickej flért. Nabízíme víno, ale jsou ve službě a nepijou. Nakonec se dozvídáme, že tito tři muži nás budou chránit celou noc. Skutečně pak spali kousek od nás a drželi hlídku.
Žádné komentáře:
Okomentovat