neděle 3. července 2011

Neděle 3.7. Welcome to Georgia



Welcome to Georgia

Aerosvit – nejhorší aerolika na světě! Po 3 hodinovém zpoždění nás nahnali do busu, kde jsme další půlhodinku vyčkávali na velice příjemný letecký zážitek. 5 minutové čekání na runwayi před zavřeným letadlem, skrápěni deštěm také stojí za zmínku. Let jsme všichni prospali, zalomili jsme to ještě než přinesli jídlo. V půl 8 přílet do Tbilisi, hlavního města Gruzie. Zde nás měl čekat známý od Máky, Martin, ale jelikož jsme tak zpoždění, je doma a spí.  V infocentru zdarma fasujeme vyvoněný mapy každýho regionu Gruzie, mají to fakt pěkně udělaný. Přesouváme se místním “busem” do centra, odkud bereme tágo. Místo našeho bydliště jsme našli polorozpadlou kůčku, naštěstí nás Martin vyvedl z omylu a ubytoval nás v údajně nejlepší čtvrti Tbilisi = gruzínské Dejvice. Je to tak? Krátký spánek a vyrážíme na prohlídku města.
Turecké lázně, pevnost Narikala v pozadí

Kolem sochy hrdiny Gruzie Vachtana Gorgasaliho začínáme výšlapem na pevnost Narikala, poté scházíme k sirným lázním a rovnou do místní vyhášené restaurace, je hrozný vedro a tak bude slina. Martin nás seznamuje se svým dobrým kamarádem, skorobratrem, jménem Nukri Kikabidze, který studoval několik let v Praze a mluví česky. Ve vyhlášené restauraci Maspindzelo se rozjíždí degustační hody složené snad ze všeho co vynikající gruzínská kuchyně může nabídnout. Chinkali, chačapuri (placka plněná tučným sýrem), lilek (baklažán), játra s chilli, pálivý papričky (cicuka), zelenina, maso, hlíva na litinové pánvi, ořechy se špenátem (pchkali),…Chinkali je takový měšec z těsta plněný mletým masem a vývarem. Učíme se rituál, jak se jí, abychom pak nebyli za okurky. Musí se to obrátit spodkem nahoru, trošku nakousnout, vypít vývar a pak jíst. Tyto měšce lze i osmažit, čímž už tak vynikající jídlo dostane nový rozměr. Naše chuťové buňky poprvé zkouší pochoutku jménem jonjoli (džonžoli), což jsou nejspíše nakládané stonky klokoče, dost kyselé, slané a vynikající. Saša dostává sprďunk od vrchního, že má nohu opřenou o vedlejší židli, seznamujeme se tak s místními zvyklostmi. Následuje výuka pití. Na stole jedna flaška vodky za druhou. Pije se z 3,5,7dc vychlazených lahví dle chuti a potřeby. Poté co se nalije panák je zvykem pronesení přípitku. O to se stará tamada, rozuměj Ten co pronáší přípitky. Bývá to většinou nejstarší muž u stolu, postupem času a vodky se ovšem tamadou stává každý z nás. Nic nezkazíte přáním zdraví, poděkováním za pohoštění a projevem radosti ze seznámení. Na zdraví – ganimardzos.
Dostáváme základní lekce a rady pro náš třítýdenní pobyt na Kavkaze. Muži hrají prim, hosté jsou obsluhování a nesmí s ničím pomáhat, turisté bývají atrakcí, všechno jídlo je bio a do restaurace se smí nosit vlastní pití.
Předkrmy
Naši průvodci Nukri (vlevo) a Martin - jak na chinkali
Pije se opravdu hodně. Trochu zmožení cca v 6 hodin míříme na ubykaci. Musíme totiž sebrat síly na večerní návštěvu Sky Baru, a tak se posilujeme prvním koštem místního vína Marani, je vynikající. Trochu vorážíme, v 9 nás vyzvedává Nukra s Martinem a jede se. Ačkoliv je plno, jako doprovod Nukriho tvoříme VIP klientelu a je pro nás rezervován salonek. Na stolech tácy s čerstvým ovocem, světové songy hraje výborná živá kapela. Pohádkový výhled na nádherně osvětlené Tbilisi dokresluje neopakovatelnou atmosféru a euforii.
Noční Tbilisi

Kuri se ocitá uprostřed parketu v kruhovém obklopení gruzínských děvčat, ze kterého moonwalkem vycouvá. Tancujeme, bavíme se, chlastáme opravdu moc, je to super, u stolu dalších 10 známých od Nukriho. Celkový účet je 10 lahví vodky a útrata cca 160 EUR, klasickej první večer v zahraničí. Kuri se pokouší někoho sbalit se slovy: Kuri, Kuri? Ten ještě nikdy nikoho nesbalil. U výtahu ho před rozbitou držkou zachraňuje Máka, pustil se na tenký led, holka tam měla kluka, he. Máce nepoděkoval a ještě jí počastoval, že je neschopná. Zpět nás rychlostí světla veze Nukra, kterej toho vypil stejně jako my. Ještě že si cestu víceméně nepamatujeme. Ve Vectře se nás cpe šest. Večer ještě Kuri z ložnice, kde ležel s druhym žokem Zbychem, vysílá k holkám vábivé signály: “huú,huú”
J

Žádné komentáře:

Okomentovat